Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Skončeme s nepřípustnou diskriminací!

27. 07. 2012 11:49:56
Spousta lidí je schopna si před vás stoupit a tvrdě hájit názor, že diskriminace od státu je nepřípustná, stát by měl diskriminaci potírat všemi možnými prostředky v celé společnosti a tudíž je třeba i masivní přerozdělování třeba i pomocí progresivního zdanění, aby chudí nebyli diskriminovaní v přístupu ke vzdělání či dalšímu. Otázka zní: jak může někdo hájit tolik protikladů najednou?

Diskriminace, to je rozlišování, nic víc v tom vlastně není. Rasová diskriminace rozlišuje dle barvy kůže, věková diskriminace dle věku a tak dále.

Jistě souhlasím s tím, že stát a jeho orgány nemají právo diskriminovat. Stát je vůči komukoliv z nás v postavení ekvivalentní zloději, který nám bere peníze, aniž bychom to v podstatě dovolili.

Takže si to vezměme postupně:

Stát by měl diskriminaci potírat v celé společnosti

Jste rasista. Nemám vás rád a nesouhlasím s vámi, ale budiž, máme svůj názor a své vidění světa. Nechcete zaměstnat třeba černocha – a hle, hned máte problém. Stát totiž rasovou diskriminaci potírá. Potírá tím názor.

Stát se tak dopouští názorové diskriminace, nebo snad ne? Je názorová diskriminace ze strany státu přípustná? Pokud ano, jak poznáme „dobrou“ a „špatnou“ diskriminaci? Pokud může diskriminovat stát – proč nemůže soukromník, rasista?

Je třeba masivní přerozdělování i pomocí progresivního zdanění

Zastánci progresivního zdanění si velmi snadno dokážou představit, jak moc jsou daně odporné – zkuste dát chudým takovou daňovou sazbu, jakou zastánci progresivních daní chtějí přiřadit nejbohatším, a uvidíte, jak se z etatistů stanou rázem zastánci laissez-faire.

Avšak hle – nedopouští se pak příjmové diskriminace? Který příjem je dobrý a který je špatný? A proč? Je přípustné diskriminovat vyšší příjmové skupiny? Proč? Řeči o „společenské odpovědnosti“ či „solidaritě“ jsou v systému státního přerozdělování jen zástěrkou. Jde o pouhou příjmovou diskriminaci, ať už to zakrýváme čímkoliv.

A diskriminace přeci není přípustná, nebo snad jo?

Aby chudí nebyli diskriminovaní v přístupu ke vzdělání či dalšímu

Pokud stát nutí jednu skupinu obyvatel, aby platila služby druhé skupině obyvatel, je to krásná rozbuška pro „sociální konflikt“, či jak jinak to moderně nazvat, ačkoliv se zastánci přerozdělování snaží tvrdit opak. Nebyli byste nasraní, pokud byste museli sousedovi třeba platit benzín, a ten vám ještě nadával, jak mu platíte málo, a že s tím nedojede ani do McDrivu?

Ve chvíli, kdy však stát má poskytovat „vzdělání všem,“ protože tím „zajistí vzdělání i chudým,“ tak již explicitně v daném tvrzení diskriminaci předpokládáme. Předpokládáme státní rozlišování na chudé a bohaté, plátce a příjemce.

Myšlenka diskriminace je tak již předem zahrnuta v celé konstrukci přerozdělování. Vždy totiž budou příjemci a plátci, vždy bude diskriminace.

Diskriminace je OK?

A je snad diskriminace správná? Pokud řekneme, že ano, proč je správná „od státu“ a jakým právem ji stát koná a proč je od soukromníků diskriminace špatná? Čím získal stát to výhradní právo, které my nemáme?

Pokud řekneme, že je přípustná v případě, že jde o „společenské blaho,“ pak se ptám: a co je tím blahem? Kdo ho definuje – většina? Jde snad pak o diktaturu většiny? Kdo definuje většinu? A jde o skutečnou většinu, či o skupinu, která se jen „většinou“ zašťiťuje?

Pokud bylo „dle většiny“ pro blaho společnosti nutné vyhnat židy, bylo to správné a přípustné? Šlo o správnou a přípustnou diskriminaci? Definuje blaho vůdce, politický lýdr? A jakým právem – právem hlasů 30 (u nás) či 51 (ve většinovém systému) procent voličů?

Nebo je blaho „paretovské“ – tedy takové, které nikomu neublíží, tedy nikoho nediskriminuje? A nejsou však výše uvedené příklady v naprostém rozporu s „paretovskou“ definicí blaha společnosti?

„3 diskriminace jsou dobré, 4 už ne!“

Řekneme-li, že diskriminace je špatná, až na nějakou výjimku, kolik výjimek je akceptovatelných? Kde je ta hranice?

3 jsou správně, ale 4 už ne?

A proč? Pokud je něco špatně „kvalitativně“, myšlenkou, principem – je to snad správně, pokud je to v námi určeném množství?

Takových příkladů je víc. Zákon o manželství diskriminuje „muže“ a „ženy“. Homosexuál si stěžuje, že chce taky „ženit“ nebo „vdávat,“ a tak prosazuje zákon o „registrovaném partnerství“ – a nebylo by jednodušší, spíše než dále regulovat a svazovat naše životy dalším nesmyslným zákonem, přehodnotit vztah států a partnerství dvou dospělých lidí?

Co je mi do toho, pod jakou smlouvou kdo uzavře partnerství a jak si ho nazývá. Ať ho uzavře třeba transsexuální žena s transsexuálním mužem a nazývaj to třeba „super-manželství třetího druhu,“ budou-li chtít.

Prosazovat další zákon jen kvůli určité zájmové skupině je také diskriminující. Proto zákon o registrovaném partnerství neměl spatřit světlo světa. A zákon upravující manželství v dnešní podobě téže.

Státní „ochrana“ památek diskriminuje legitimní vlastníky majetku „ty, ty se svým barákem nesmíš udělat vůbec nic, ale ty, ty si dělej, co chceš.“ Zákoník práce diskriminuje zaměstnance a zaměstnavatele, OSVČ a další. Co je komu do toho, pod jakou smlouvou a jakým způsobem kdo pracuje? Různé státní koncepce diskriminují různé dodavatele energií podle zdroje jejich výroby, průmyslová odvětví dle jejich činnosti, školy dle vyučovaných oborů.

Probůh, pokud je diskriminace od státu nepřípustná, proč je na každém rohu? Proč ji ti tolik hlasití „odpůrci diskriminace“ a „zastánci rovnosti“ chtějí vloudit do každého aspektu našeho života? Jakým právem je správné diskriminovat šovinistické zaměstnavatele? Je správné diskriminovat i „feministickou“ zaměstnavatelku?

Zbavme se té diskriminace!

Stát je organizací na diskriminaci postavený. Vždy budou příjemci a plátci daně.

Pravý odpůrce diskriminace tak bojuje za co nejmenší či za žádný vliv státu. Za co nejmenší či za žádné daně. Nikoliv za opak.

Zbavme se konečně té diskriminace. Dopřejme si svobodu.

Článek vyšel původně na Devian.cz.

Autor: Lukáš Kubec | pátek 27.7.2012 11:49 | karma článku: 14.99 | přečteno: 1169x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Karol Wild

Antisystémový Babiš

Termínem antisystémová strana se dnes označuje především hnutí ANO. Pomiňme ostatní, které jsou takto označované a zůstaňme u ANO.

23.10.2017 v 10:15 | Karma článku: 10.17 | Přečteno: 265 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Teroristé, migranti a kriminálníci brzy zaplaví celou Českou republiku

Od mnoha lidí slyším a čtu při diskusích na sociálních sítích, jak je to v Česku hrozné, jak se prý bojí večer vycházet na ulici a jaký mají strach z migrantů, kteří nás brzo zaplaví na základě Kalergiho plánu...

23.10.2017 v 9:10 | Karma článku: 15.76 | Přečteno: 1137 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Jak jsem našel životní poslání ...

Zveřejňuju tady mou odpověd na FB dotaz, jak jsem se dostal k tomu co dělám, jak jsem našel svoje poslání, smysl ... tedy jak se mi to všechno stalo?

23.10.2017 v 7:28 | Karma článku: 3.58 | Přečteno: 113 | Diskuse

Dana Kellnerová

Sex jako mužská zbraň

Ženy odpradávna využívají svoji sexualitu k ovládnutí muže, kterého si vyberou, aby odvrátily hrozbu, že se muž začne poohlížet po jiných. Jak to mají někteří muži? Čtěte dál...

23.10.2017 v 7:00 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 731 |

Zuzana Palečková

Jen tak si užít

Rozdávají letáky, růže či koblihy, někteří dokonce se svým programem zvoní u dveří. Aspoň jednou za čas nám musí pozorně naslouchat. Letos se to většině moc nepovedlo, asi už zapomněli, jak se to dělá.

23.10.2017 v 1:29 | Karma článku: 7.45 | Přečteno: 208 | Diskuse
Počet článků 110 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1409
Mladý pisálek zajímající se o ekonomii, který má problémy s pravopisem. Vedu a píši také na Devian.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.