Kdo hájí společnost: socialisté, nebo liberálové? Ačkoliv se to může kde komu zdát absurdní, největšími obránci společnosti jsou liberálové a libertariáni, ačkoliv se slova „společnost“ dnes štítí. Bohužel.
Slyšíme to často: „je hezké, že ti záleží na tom jedinci, individuu, ale je také třeba myslet na společnost!“
Liberál (nebo libertarián, jak je libo) obvykle řekne něco ve smyslu, že základem společnosti je jedinec (v lepším případě) či že společnost neexistuje (v horším případě).
Je pravda, že „společnost“ fyzicky neexistuje a že základem společnosti je jedinec, ale jádro argumentace by mělo být trochu jinde.
Společnost
Co je to vlastně „společnost“? Je to dobrovolné sdružení různých jedinců. Různost je podmínkou vzniku společnosti - lidé se komparativně specializují na to, v čem jsou sami nejlepší, v čem se liší, aby pak dané schopnosti mohli nabídnout ostatním na výměnu (toho, v čem se specializovali zase ti druzí).
Na společnost a její vznik tak můžeme snadno aplikovat zákon komparativních výhod. Dělal to už i Mises a říkal tomu „Ricardův sdružovací zákon“.
Háček je v tom, že právě toto je základem jakéhokoliv trhu. Společnost tak není ničím jiným, než de facto trhem - třeba trhem mezilidských vztahů. Ohromný „metatrh“.
Společnost versus vláda
Pro vznik společnosti není třeba vlády. Jak bylo řečeno, vzniká spontánně, rozhodnutím a jednáním jedinců. Je to právě dobrovolná spolupráce, která utváří společnost a umožňuje jí růst, tedy zlepšovat život jedincům v ní žijících. Jde o prostředí dobrovolné spolupráce, tedy o trh. Kapitalismus je pak systém dobrovolné spolupráce - kapitalismus je systém založený na existenci společnosti.
Jediné, co vláda „umí“ udělat, je vynucovat. Vynucování je však opakem dobrovolnosti. Z toho jasně vyplývá, že největším protispolečenským živlem je právě vláda.
Byli to právě klasičtí liberálové, kteří se postavili absolutistickým vládcům. Nehájili však jen „trh“ či „svobodu jedince“, hájili společnost, svobodnou společnost.
Je smutné, že socialisté všech barev a druhů si onu „obranu společnosti“ uzurpovali pro sebe. Nezáleží totiž na tom, zdali vládne jeden velký absolutista, či mnoho malých absolutitických diktátorů jménem „lid“, podstata je stále stejná - možnost vynucovat, možnost různými mocenskými zásahy narušovat strukturu dobrovolných vztahů v celé společnosti.
Byli to právě liberálové, kteří hájili společnost. Socialisté pod hávem obrany společnosti utváří svět diktatury, svět vlády - svět, ve kterém nemůže fungovat společnost, tedy trh. Neexistuje svobodná společnost, zlikvidujeme-li trh. Jde totiž dva názvy téhož.
Společnost versus socialisté
Ve chvíli, kdy zlikvidujeme „trh“, musíme přivést nový způsob organizace oné společnosti. Žádná nová „organizace“ však nemůže být postavena na dobrovolnosti, šlo by totiž o trh. Pokud však odmítáme trh, nezbývá nám nic jiného, než šáhnout k direktivnímu způsobu řízení. Z lidí udělat pěšáky na vlastní šachovnici. Řídit jim život. Tomu se říká diktatura a je to nevyhnutelný důsledek absence trhu.
Je to nevyhnutelný důsledek jakéhokoliv sociálního inženýrství, státního intervencionismu a snah o socialismus. Tyto všechny systémy jsou totiž postaveny na tom, že jedni – skupina A, tedy vládci – musí něco vnutit druhým – skupině B, tedy poddaným. Nejde o progresivní, ale vlastně vysoce konzervativní směry. Nechtějí nás „posunout dopředu“, ale vrátit zpět do dob absolutismu a otroctví.
Jsou to směry, které mají za cíl destrukci společnosti. Možná ne přímo, ale je to jednoznačně důsledek snah jejich zastánců.
Ukradená společnost
Obrana společnosti byla doménou liberálů. Stále to tak je – když ne nominálně, tak reálně zcela jistě ano. Socialisté si však nalezli nového boha – vybranou skupinu, která dle nich je „společností“. Tuto skupinu posadili na trůn, který dříve patřil králi.
Je jedno, zda-li tuto skupinu nazveme „99%“, „chudí“, „nemocní“, „bezmocní“ či „obyčejní lidé“.
To, co dělají, totiž není „obrana společnosti proti individualistům“, ale obrana vlády a donucováníproti těm, kteří volají po možnosti si dobrovolně řídit svůj život a nechat společnost se dál spontánně utvářet. Nejde o nic většího, než o spor o svobodu.
Liberálové, chopte se toho, co vám náleží. Vysvětlete, že jste to vy, kdo hájí společnost! Označení „společnost“ vám totiž bylo ukradeno.
Článek vyšel původně na Devian.cz, kde jej můžete také komentovat.
