Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O zdrojích, plýtvání a růstu

13. 03. 2012 10:02:19
Růst je tak možný jen do té míry, do jaké je omezená lidská invence. To, co dnes nevnímáme jako možný zdroj, jako něco užitečného, může vypadat zcela jinak v očích budoucích lidí. Snažit se „přestat růst“, zamrznout v současném stavu, je pak ohromná facka těm, kteří budou žít třeba až za mnoho desítek let. Jen kvůli nám na tom budou hůře, než by mohli být.

Nemůžeme donekonečna růst! Zdrojů je omezeně a jednou dojdou! Větší produkcí všechno spotřebujeme a zemřeme hlady! Zavalí nás odpadky!“

A tak dále. Slyšel to snad už každý.

Spousta „ekonomů“ říká, že je třeba změna - změna „mentality růstu“, že nelze neustále „růst“, dokonce že je třeba „de-růst“ (degrowth), tedy klesnout. Že máme být chudší, nebo alespoň nebohatnout. Ať už to pro každého znamená cokoliv.

Jsme součástí svého okolí

Tito lidé předpokládají, že lidstvo přišlo do tohoto vesmíru z nějaké alternativní reality, tedy že tento vesmír a svět plundrujeme. Problém je, že opak je pravdou, lidé jsou součástí tohoto světa. I lidé jsou příroda, nejsme bohové či „něco víc“. Tím, že člověk vezme něco ze svého okolí a přemění to v jinou formu toho samého (spotřebuje to) nic nezmizí. Zůstane to zde. Vypadá to jinak, má to jiné vlastnosti, ale je to stále zde.

Člověk toho ve skutečnosti totiž moc nového nevyrobí. Jen vezme to, co na světě už je a přemění, přeskládá, předělá to v něco jiného. Dřevěný stůl je totiž stále dřevo s nějakými dalšími prvky - jen v jiné podobě. Stejně tak ropa je jinou formou kdysi živých organismů. Jediné, co je nového, je myšlenka, postup nutný pro přeměnu.

Pokud „spotřebou“ myslíme, že něco zlikvidujeme, že něco zanikne, pak můžeme říci, že člověk nespotřebovává, ale neustále přeměňuje. Mění to, co zde již je, na jiné formy toho samého. Přeskládá atomy, které tady ale stále budou. Nezlikvidujeme je, přeskládáme je.

Města a velkoměsta nejsou opakem přírody, jsou její součástí, jen jinak vypadající.

Odpadové hospodářství

Všichni ti, kteří odmítají růst, si neuvědomují potenciál dosud nevyužívaných zdrojů. Obvykle jim vadí ohromné množstvím odpadů, které „ničí přírodu“. Neuvědomují si však, že to, co vnímáme jako odpad je jen výzvou pro lidskou vynalézavost. Každý kus odpadu pro nás znamená otázku: jak tento kus lépe využít? K čemu by šel použít?

Každý odpad je něčí náklad. Je to kus koupený, ale zároveň nevyužitý v produkci. Jsou to doslova „peníze vyhozené oknem“. Každý kus odpadu je důvodem pro vynalézání nových postupů pro objednávání surovin a dalšího zboží, nových postupů při zpracování zdrojů a vstupů. Neboť každý kus odpadu jsou peníze, které byly vynaloženy na své vlastní vyhození do koše.

Jsou to proto - pro mnohé paradoxně - soukromé společnosti, které jsou nejvíce motivovány ke snižování množství odpadů na minimum. Pokud i přesto odpad vzniká, je to jednoduše z toho důvodu, že jeho další zpracování je nevýhodné, tedy že je levnější danou věc vyhodit, než ji dále zpracovat.

Pro někoho to může být hrozné - proč to vyhazovat, když existuje způsob, jak danou věc zpracovat?

Odpověď je jednoduchá: pokud je levnější vygenerovat odpad, než jej dále zpracovat, jsou současné způsoby zpracování odpadu málo vyspělé a je třeba zapracovat na jejich vylepšení.

Pokud tomu tak je, tak vyhozením dané věci nespotřebováváme, ale šetříme: vytváříme zdroje pro budoucnost, kdy dané odpady budou již lépe zpracovatelné, za nižších nákladů. Pokud je například recyklace nevýdělečná, příliš drahá, je to jen znamení toho, že současné metody nejsou dost efektivní a tedy že někde a někdy v procesu recyklace se použije více zdrojů, než je nutné - tedy že někde a někdo nebude mít dané zdroje k dispozici pro lepší využití.

Dotováním recyklace, pokud ta je sama o sobě nevýhodná, tak nešetříme, ale naopak plýtváme.

Síla invence

Růst je tak možný jen do té míry, do jaké je omezená lidská invence. To, co dnes nevnímáme jako možný zdroj, jako něco užitečného, může vypadat zcela jinak v očích budoucích lidí. Snažit se „přestat růst“, zamrznout v současném stavu, je pak ohromná facka těm, kteří budou žít třeba až za mnoho desítek let. Jen kvůli nám na tom budou hůře, než by mohli být.

Jen kvůli našemu současnému pocitu sebedůležitosti jim postavíme do cesty vynalézavosti překážku - budou pozadu a to, co by již mohlo být objeveno, objeveno ještě nebude.

Jediným důsledkem tak bude situace, kdy na skládkách poleží mnohem více odpadu a my budeme mít mnohem méně způsobů, jak jej zpracovat. Na jeho zpracování v něco užitečného budeme muset čekat mnohem déle, odpad zabere mnohem více prostoru, mnohem více půdy, která by mohla být lépe využita a neefektivní spalovny nám budou pod okny smrdět mnohem déle.

Zisk a ztráta

To nejhorší, co můžeme pro hospodaření se zdroji udělat, je chtít po státu, aby dohlížel na soukromý sektor a přikazoval jim, jak mají se svým odpadem nakládat. Stát, byrokratická instituce, není vedena ziskovým motivem. Není vedena tím, že každý kus odpadu jsou její vyhozené peníze. Nemůže tak srovnávat, jestli je výhodnější zpracovat odpady dnes, nebo až v budoucnosti. Nemá nic, čím by byla vedena. Nemá odpovědnost za náklady a nedrží zisky.

Jsou to právě státní „šetřící“ politiky, které způsobují největší plýtvání.

Růst můžeme do té chvíle, do kdy hledáme zisky - ať už za tím vidíme peníze, osobní prospěch, pohodlnější život či více volného času. Do té doby je totiž naše touha po zisku motorem naší invence, kdy to, co máme kolem sebe, měníme ve zdroj tím, že to použijeme ke splnění našich cílů. Je to tedy stát, který způsobuje největší plýtvání a je to právě tržní hospodářství, které je nejlepším nástrojem pro jeho minimalizaci.

Říci, že když něco nemůže být zdrojem dnes, nemůže to být zdrojem ani v budoucnu je to samé jako říci, že má rozhodnutí a vědomosti jsou na vyšší úrovni a mnohem důležitější, než rozhodnutí a vědomosti všech lidí, kteří teprve budou žít. Představte si, že by se tímto řídili v 16. století.

Článek původně vyšel na Devian.cz, kde jej můžete také komentovat.

Autor: Lukáš Kubec | úterý 13.3.2012 10:02 | karma článku: 11.21 | přečteno: 659x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Lukáš Swoboda

Proč už nevyhrávají konkurzy ti nejlepší?

Bylo pravidlem, že muž je neproduktivnější ve 40ti. Pokud jste navíc hodně úspěšní, nemuseli jste se bát o zájem zaměstnavatelů. Pokud jste opravdu špičkou mezi špičkami, rvou se o Vás jako diví. Něco se ale změnilo. A já vím co.

25.6.2017 v 14:40 | Karma článku: 18.73 | Přečteno: 1018 | Diskuse

Petr Havránek

Existuje možnost jak to Zemanovi vrátit!

Komentářů o chování našeho presidenta, o nevhodnosti a urážlivosti jeho výroků, o ostudě doma i v zahraničí bylo a je spousta. Mnohem méně se však ve veřejné diskusi řeší co s tím. Domnívám se, že řešení existuje.

24.6.2017 v 15:48 | Karma článku: 25.39 | Přečteno: 814 | Diskuse

Karel Ryšán

Návrat v čase

Číst noviny škodí vašemu zdraví. Například když čtenáře straší předpovědí, že automatizace a robotizace připraví mnoho lidí o práci. (A proto je nutno vítat migranty.)

24.6.2017 v 10:00 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 326 | Diskuse

Luboš Smrčka

Až realitní bublina udělá BUM!

Každá investiční bublina jednou splaskne, bouchne, vypustí se. To platí i o naší, české a především pražské bublině. Otázka není postavena tak, zda to nastane, ale jenom a pouze kdy se to stane a o kolik ceny poklesnou.

23.6.2017 v 8:02 | Karma článku: 22.87 | Přečteno: 1345 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Jak ze zdravé země vyrobit ohroženou

Možná jste to už taky slyšeli: Na českém realitním trhu už zase existuje cenová bublina. No – tentokrát to nevypadá jen na píárovou zprávu spojených realitních kanceláří. Tentokrát vysílá kouřové signály dokonce i ČNB

23.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.57 | Přečteno: 12858 | Diskuse
Počet článků 110 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1409
Mladý pisálek zajímající se o ekonomii, který má problémy s pravopisem. Vedu a píši také na Devian.cz.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.