Sledujeme přímý přenos z tvorby krize
V EU se chystá nové nařízení: banky budou muset mít „genderově“ vyvážený management a EU bude bankám určovat, co za jaké peníze mají kupovat, do čeho mají investovat.
Pokud je to tak, jak Petr Mach píše ve svém článku, máme se na co těšit.
Nové nařízení EU - pokud bude schváleno - má banky přinutit k tomu, aby své peníze investovali z nějaké míry do „bezrizikových“ aktiv. Která aktiva jsou ona „bezriziková“, to už určí EU - především by mělo jít o dluhopisy státu EU.
Centrální plánování per excellence
Dodnes bylo prakticky trochu obtížné vysvětlit, jak to, že když centrální banka může (či se snaží) manipulovat s úrokovou mírou, jak to, že to je forma centrálního plánování.
Nyní ono vysvětlení bude mnohem snadnější.
Mám pro vás hádanku: rozhodujete o tom, kam bude společnost ukládat peníze svých klientů a své vlastní, jaké produkty bude ona firma nabízet, kdo bude onu firmu v jaké míře řídit.
Otázka zní: kdo jste? Majitel či vysoce postavený manažer firmy (zde banky), nebo „státní“ úředník? V budoucí EU jste to druzí. Nejen, že úředníci budou mít de facto moc řídit celé banky. Díky nařízení EU nebudou mít ani majitelé banky či její management možnost neposlechnou onu direktivu. Manažeři banky se stanou provozní údržbáři, reálná rozhodnutí udělá úředník.
Jistě, úředník dnes nebude ze státní plánovací komise, ale nic to na věci nemění. Jeho pravomoci budou stejné, ne-li větší. Je jen otázkou času, kdy již nepůjde jen o banky, ale i o mnoho dalších „důležitých odvětví“.
Banky budou znárodněny, morální hazard rozvířen
Pokud původní vlastník již nemůže rozhodovat o chodu své firmy, znamená to, že již není vlastníkem.
Co však EU dělá? EU svým nařízením odjímá vlastnická práva majitelům a tyto práva si přisvojuje. Jde o skutečné znárodnění bank.
O bankách budou rozhodovat úředníci, odpovědnost ponesou (již bývalí) vlastníci. Rozhodování bez odpovědnosti vede k morálnímu hazardu. Je to to samé, jako kdyby se stát zaručil za bankovní investice.
Pokud totiž budou muset banky investovat do dluhopisů nejohroženějších zemí a tyto aktiva budou považována za „bezriziková“, jedná se o naprosté šílenství.
Nejen, že „bezriziková“ aktiva v podstatě neexistují, ale dluhopisy ohrožených zemí rozhodně nejsou ani „minimálně riziková“. Proč stoupají výnosy u dluhopisů ohrožených zemí? Protože držet jejich dluhopisy je stále větším rizikem! Celé nařízení jde proti elementární logice.
Utápět peníze v této černé díře bude mít samozřejmě svůj dopad. V těchto vysoce rizikových dluhopisech bude pod eurounijní rouškou „bezrizikovosti ze zákona“ uloženo mnohem více peněz, než by bylo obvyklé. Ve chvíli, kdy se tyto investice skutečně přestanou vracet, dojdou bankám peníze a přijde masivní bankovní krize.
Ta se pak se silnou razancí přelije do celého hospodářství, neb bankovní krize bude mít vliv na finanční trhy, komodity a další.
Jen ten, kdo rozhoduje, ale nenese odpovědnost, si může dovolit přikázat něco tak nebezpečného a likvidačního. Tato katastrofa je možná jen v prostředí morálního hazardu, v prostředí, které EU vytváří.
Pamatujte: za onu krizi nemohou banky, ale EU, která je ve skutečnosti bude řídit!
Monetizace dluhu
Až bankám budou docházet peníze, politici promptně využijí situace a donutí ECB k tomu, aby bankám dodala likviditu - tedy obrazně řečeno „natiskla jim peníze“.
Řeči o „nezávislosti“ ECB si nechte pro babičky. Nezávislosti ECB dnes nevěří snad ani největší naivky, obzvláště, vládne-li Evropě duo Merkelová-Sarkozy.
Vzhledem k tomu, že banky budou muset kupovat dluhopisy států EU, státy se budou vesele zadlužovat, neb budou mít jistý odbyt pro své dluhy. I to je morální hazard - státy se mnohonásobně předluží.
Trh je neupozorní, že „to již je moc“, neb trh bude zablokován. Banky budou řízeny centrálně, nákup dluhopisů se jim prostě nařídí.
Co to znamená? Že „až to krachne, bude to pořádná řacha“ - půjde skutečně o „velké prachy“. Dnešní státní dluhy budou oproti budoucí situaci jen kapkou v moři.
Pokud bude ECB nucena dodat bankám ohromnou masu peněz, bude to také znamenat výrazně vyšší inflaci, než na jakou jsme zvyklí. Jistě, soukromí věřitelé si mohou sjednávat „inflační pojistku“, avšakpamatujte, že banky již nebudou soukromí věřitelé.
Když určití ekonomové předpovídali monetizaci dluhů, mnozí se jim smáli. Dnes ji zde máme černé na bílém. Mimochodem, pamatujete si na RVHP? Tohle je v podstatě její druhá verze.
Státní dluhy zaplatí nejchudší
Vyšší inflace nejhůře dopadá na ty nejchudší. Je nutné si uvědomit, že po nalití nových peněz do oběhu se k novým penězům jako první dostanou ti, kteří jsou bankám nejblíže. Ti s novými penězi kupují za staré ceny.
Ceny se následně začnou zvedat - a zvednou se dříve, než se k novým penězům dostanou nejchudší.Ti tak ještě více zchudnou - budou to právě oni, kdo zaplatí státní dluhy. Oni a všichni střadatelé v penězích.
Zvyšující se ceny a rozléhající se chudoba bude mít samozřejmě výrazné sociální dopady. Bankovní krize a následná krize hospodářství přinese na nějakou dobu vysokou nezaměstnanost, následně přijde chudoba.
Schválí si EU svůj vlastní konec?
Takovéto krize a vyhrocené situace nahrávají extrémistům. Není snad třeba připomínat, že jednou z příčin nástupu Hitlera byla hyperinflace a že jeden z posledních závodů v devalvaci měny skončil druhou světovou válkou.
Za viníky celé krize budou označeny „kapitalistické banky“, které šli „nenažraně za ziskem“. Je ironické, že to ve skutečnosti bude úplně opačně.
Ve výsledku to však povede k ještě většímu odporu k otevřeným trhům. Přijde protekcionismus „na ochranu pracovních míst“, masivní přerozdělování a centrální řízení „na pomoc nejchudším“ a „eliminaci opakování krize“.
Stručně řečeno, přijde Plán. Centrální plán. Cesta do otroctví bude završena.
Tak či tak, idea EU bude mrtvá. Deziluze z krize ji zničí. Na jednu stranu to může být fajn. Na druhou stranu, to, co příjde, bude spíše připomínat Orwellovo 1984, než liberální svět volného obchodu, nízkých (či žádných daní), svobody a odpovědnosti.
Pokud bude ono nařízení schváleno, může nás všechny čekat ponurá budoucnost. Může, nemusí.
Jakou budoucnost chcete vy?
Článek vyšel původně na Devian.cz, kde jej můžete také komentovat.
Lukáš Kubec
O pokladních a víkendech
Zde člověk „A“ chce něco koupit o víkendu. Člověk „B“ to chce prodat - i o víkendu. A člověk „C“ to může prodávat - i o víkendu. Všichni mohou, chtějí, nemusejí. Jde o dobrovolná rozhodnutí jedinců, zda si vzájemně vyjdou vstříc. Kde je zde prostor pro zásah státu? Točí se země o víkendech jinak?
Lukáš Kubec
Příliš drahých 7 miliard
Stát se rozhodl za sedm miliard korun znárodnit „desítky tisíc“ pracovních míst. Aneb když to dělá jedinec, je to zločin. Když to dělá kolektiv, je to vládní podpůrný program.
Lukáš Kubec
Skončeme s nepřípustnou diskriminací!
Spousta lidí je schopna si před vás stoupit a tvrdě hájit názor, že diskriminace od státu je nepřípustná, stát by měl diskriminaci potírat všemi možnými prostředky v celé společnosti a tudíž je třeba i masivní přerozdělování třeba i pomocí progresivního zdanění, aby chudí nebyli diskriminovaní v přístupu ke vzdělání či dalšímu. Otázka zní: jak může někdo hájit tolik protikladů najednou?
Lukáš Kubec
Varování: zákaz kouření je útokem i na vaši osobnost
Je to pouze ten, kdo chce zakázat kouření, který tady někomu něco nutí, který se povyšuje nad ostatní, který se motá do dohody dvou cizích dospělých osob, který si neoprávněně uzurpuje právo říkat ostatním, kde a za jakých podmínek musí pracovat.
Lukáš Kubec
Internetová svoboda a Pirátští cenzoři
Čím je cenzura? Cenzura je přeci jinak řečeno kontrola obsahu médií, v tomto případě internetu. A co dělám ve chvíli, kdy zákonem zakazuji filtraci obsahu poskytovatelům připojení či zakazuji různou soukromou blokaci diskusí? Kontroluji obsah médií, cenzuruji.
Lukáš Kubec
Sociální pokrytectví
Ve chvíli, kdy mi na někom záleží, nepotřebuji popostrčení státu k tomu, abych mu pomohl. Když uvidím starého nemohoucího člověka, nepotřebuji stát, aby mi řekl, že mu mám pomoci – pustit ho sednout v MHD či mu třeba pomoci s taškou. Je to normální. Nevolám však po zákonu, který by to nařizoval.
Lukáš Kubec
Řidičák, ledviny a drogy - když nejde o spravedlnost
Prodával si trávu? Tak si zasloužíš být do konce života mrzákem! Neplatíš na děti? Tak si zasloužíš jezdit do konce života „sockou“!
Lukáš Kubec
Rasový motiv
Rasový motiv je především motiv, důsledek nějakého názoru, stejně jako jakýkoliv jiný motiv. Trestáme-li jej přísněji, nežli ostatní činy, trestáme názor, nikoliv čin. Trestejme všechny stejně. To je rovnost před zákonem a spravedlnost, kterou bychom snad měli všichni požadovat.
Lukáš Kubec
Proč potřebujeme nestátní školství?
Byrokratické systémy jsou postaveny na opakování starých postupů a na bránění se novinkám, zefektivňující veškeré procesy. Je-li současné státní vzdělávání přirozeně byrokratickou institucí, je to instituce, která již ze své podstaty musí být nepřítelem inovací a musí tak potlačovat jakoukoliv kreativitu. Jak kreativní jste při vstupu do státního školství a jak kreativní jste při vystoupení z něj?
Lukáš Kubec
O zdrojích, plýtvání a růstu
Růst je tak možný jen do té míry, do jaké je omezená lidská invence. To, co dnes nevnímáme jako možný zdroj, jako něco užitečného, může vypadat zcela jinak v očích budoucích lidí. Snažit se „přestat růst“, zamrznout v současném stavu, je pak ohromná facka těm, kteří budou žít třeba až za mnoho desítek let. Jen kvůli nám na tom budou hůře, než by mohli být.
Lukáš Kubec
Kondolence KLDR a zákony o výkladu historie
Bloger z iDnes.cz, František Matějka, podal trestní oznámení na předsedu KSČM, Vojtěcha Filipa, kvůli jeho kondolenci KLDR ke smrti Kim Čong-ila.
Lukáš Kubec
Zbytečný strach z eurozóny
Máme se čeho bát, neposkytneme-li půjčku ve výši 90 miliard Mezinárodnímu měnovému fondu pro pomoc eurozóně? Strach z eurozony a MMF není opodstatněný.
Lukáš Kubec
Radikální myšlenka dneška
Jaká je vlastně radikální myšlenka dneška v záplavě mainstreamového myšlení? V době, kdy se mluví o sociálním smíru, nutnosti kolektivního dozoru, se zdá, že intervencionistické myšlení se stalo hlavním proudem a skutečnými „radikály“ dneška nejsou socialisté a další. Ti jsou naopak součástí mainstreamu - ačkoliv si to mnohdy nechtějí připustit.
Lukáš Kubec
Otroci: jaké je vaše skóre?
Jak je to s „novodobými otroky“ v zemích třetího světa, kteří vyrobili například váš iPhone? Mnohdy jinak, než si různí moralisté myslí. Západ není pupíkem světa a stejnak za to může regulace.
Lukáš Kubec
Za povinné kouření!
Situace kolem kouření v českých restauracích je neúprosná a vyžaduje si rázné řešení. Přímo celospolečenskou solidární akci, která konečně zatočí s nešvarem, který se tak dlouho drží naší společnosti. S nešvarem, které nás všechny poškozuje. S ohavným, nevkusným a barbarským nekuřáctvím!
Lukáš Kubec
Ukradená společnost
Kdo hájí společnost: socialisté, nebo liberálové? Ačkoliv se to může kde komu zdát absurdní, největšími obránci společnosti jsou liberálové a libertariáni, ačkoliv se slova „společnost“ dnes štítí. Bohužel.
Lukáš Kubec
Sulík, Euroval a libertariánská politika
Euroval“ by schválen i na Slovensku. Rozpadla se kvůli tomu koalice a padla vláda. Richard Sulík, předseda SaS prý „zhatil šance reformní vlády“. Přejme si však více „Sulíků“ v politice: jde o jediné skutečné politiky, které máme. A může libertarián do politiky?
Lukáš Kubec
Tobinova daň a ČTK
Co všechno můžeme nalézt ve zprávě ČTK, kde se píše, že Evropská komise schválila daň s finančních transakcí? Více, než mnozí tuší. Když už čteme zprávy, vyplatí se nad nimi přemýšlet.
Lukáš Kubec
The Freeman: Společenská spolupráce
Ludwig von Mises pro své zřejmě největší dílo - knihu Lidské jednání - zvažoval i jiný název:Společenská spolupráce. Zamyslíme-li se nad tím, proč Mises zvažoval i onen druhý název, můžeme dojít k zajímavým závěrům a zjistit, proč libertariáni tak obtížně přesvědčují své okolí. Překlad článku Sheldona Richmana, editora magazínu The Freeman a autora knihy „Separating School and State: How to Liberate America’s Families“.
Lukáš Kubec
Romové a stát
Někdy je lepší nedělat nic. Bohužel, přesně tohoto se stát nedržel. Státní „pomoc“ Romům (a mnoha dalším „menšinám“) vedla k vytvoření zvráceného systému, jehož ovoce dnes sklízíme. Jsou to však právě Romové, kteří by měli bojovat proti státnímu vměšování do jejich záležitostí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 110
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1416x