Křivý pohled na svobodu
Demokracie nic negarantuje
Takovéto chápání je absurdní. Demokracie se svobodnými volbami není automaticky garantem ničeho, tedy ani svobody jednotlivce. Je to jen nástroj vládnutí. Nic víc, nic míň, pouhý nástroj.
Ukažme si to na absolutně jednoduchém příkladu – představte si, že v naší zemi bude kandidovat „Strana práv rohlíkářů“, která bude mít ve svém programu, že zlevní rohlíky.
Kolik je v naší zemi prodávajících rohlíky a kolik kupujících? Kupujících je logicky více. Nyní si představte, že daná Strana zvítězí ve volbách a vyhlásí všeobecné referendum o ceně rohlíku. Každý se může (nemusí) referenda zúčastnit. Každý může dát svůj hlas. Otázka bude znít třeba:
„Souhlasíte s tím, aby v České republice platil zákon, který dá Vládě České republiky pravomoc rozhodovat o cenách rohlíků, které jsou prodávány v soukromých provozovnách po celé České republice?“
Samozřejmě, že naše vítězná Strana by oznámila, že by cenu stanovila na (dejme tomu) líbivých 0,1 Kč, tedy na 10 haléřů za rohlík. Připomeňme si, že kupujících je u rohlíků více, než prodávajících.
Strana samozřejmě vyhrála ve svobodných volbách. Dokonce zavedla prvky přímé demokracie, zákon byl schválen ve všeobecném, svobodném referendu.
Ale je to svoboda? Můžeme přeci takto skrz „svobodná referenda“ a „svobodné volby“ jít dále – schválit obdobné zákony pro mnoho dalších produktů, vyhlásit „strategická odvětví“, kde (svobodně v referendu) znárodníme velké podniky (stejnak je vlastní jen prašiví kapitalisté), nechat rozhodovat o trestu smrti, nastavit přísné limity pro vjezd a výjezd ze země (hrozí přeci ta islámská imigrace, že)…
Ústava není problém. Ústava je papír, který mohou demokraticky zvolení politici změnit.
Nebylo to tady už?
To, že v dané zemi probíhají řádné demokratické volby v žádném případě neznamená, že daná země je svobodná.
Svobodné?
Může ale být vůbec něco jako „volby“ svobodné?
Toť otázka. Máte právo „nevolit“, avšak nemáte právo se nepodřizovat zákonům z voleb vzešlých. Opět si pro ukázku představme „svobodné“ volby, kde jediné kandidující strany jsou KSČ a NSDAP. A teď pozor, to nejzásadnější: můžete nevolit, jste svobodní!
Dokonce můžete i založit novou stranu a jít do voleb, jen… nemáte peníze na kampaň. Proč? Protože předchozí vláda (třeba koalice KSČ a NSDAP, zajímavá kombinace), ovládla ceny, mzdy, finanční toky.
Stále to nevadí. Nikdo vám nebrání si stranu založit! Máte dokonce na výběr! Dokonce ani volit nemusíte! Jste svobodní, protože máte „demokratické“ volby.
Už chápete, o jaké absurdnosti jsem na začátku psal? Rovnice demokracie = svoboda neplatí.Absolutní demokracie je diktaturou většiny.
Matěj Stropnický (SZ) měl kdysi heslo „více demokracie, méně trhu“. Demokracie je umělý systém pro fungování státní moci, pro vynucování. Trh je přirozený systém fungování dobrovolné spolupráce. Kdyby Stropnický měl heslo „absolutního monarchu, méně trhu“, prosazoval by de facto to samé.
Musíme či chceme?
Z tohoto pohledu by se na svobodu mělo nahlížet. Společnost není reálná entita: není svobodné společnosti bez svobodných jednotlivců. Buď můžete nějak jednat, něčeho dosáhnout, něco si myslet, říkat, dělat, cokoliv prostě protože „chcete“, tedy dobrovolně, nebo můžete nějak jednat (…) prostě protože musíte (nebo nesmíte).
Do důsledku vzato „musíme“ (nesmíme) pouze když jde o stát či nějakou státní instituci, kteří jako jedinný mají tu moc, monopol vynucování. Pouze stát a jeho instituce vás mohou k něčemu nutit.
Stát je zde pojmut ve všech složkách – centrální vláda, úřady, kraje, města, obce, státní soudy, státní parlament. Státní instituce jsou všechny původně třeba i soukromé instituce (podniky), které na státní moci začali participovat – podniky přijímající dotace, těžící z regulací, „soukromé“ fondy spravující ze zákona povinné spoření na důchod, „soukromé“ školy podřizující se státu a částečně placeny z peněz státu a mnohé další.
Ano, i v práci jsme dobrovolně (z vlastního rozhodnutí) a tamní rozhodnutí také sami přijímáme. Když ne, revoltujeme či zrušíme pracovní poměr. Naše rozhodnutí.
Nelíbí, odstěhuj se?
Do státu jsme se narodili, stát jsme si nevybrali. Ve státě nejsme dobrovolně, „vyvázání“ se z poměru s rodným státem (emigrace) tak může (nemusí) být akt donucení, nikoliv svobodná volba. Z tohoto důvodu je také absurdní časté rčení: „nelíbí? Odstěhuj se!“
Nelíbí se ti, že jsme ti demokraticky vzali všechen majetek? Nelíbí se ti, že jsme demokraticky určili, že tvá rasa je podřadná? Nelíbí se ti, že musíš platit daň z příjmu 90 %? Odstěhuj se!
Svoboda může být tedy pouze tam, kde je absence vynucování – státu. Je otázkou, kde všude je tento stav efektivní (to je na jinou debatu mezi anarchisty, minarchisty a intervencionisty všeho druhu).
Představa, že absence státu v nějaké oblasti znamená džungli plnou nebezpečí, je také absurdní. Však morálka a pravidla lidské spolupráce (právo trhu) je produktem trhu (dobrovolné lidské spolupráce), na trhu vznikají.
Pokud však morálka vzniká jako „interní“ společenská instituce právě na trhu, pak je morálka produktem dobrovolné lidské spolupráce, systému svobody. Je to právě trh, který mezi lidstvo v čase přínáší etiku a morálku. Pokud státní zásahy znamenají potlačení efektivního fungování trhu,znamenají státní zásahy také potlačení přirozené etiky a morálky.
Ztotožňování demokracie se svobodou je nebezpečné. Je to ekvivalent k tvrzení, že totalitní stát je svobodný, protože vláda se (kdysi) dostala k moci pomocí svobodných voleb.
Článek vyšel původně na Devian.cz, kde jej můžete také komentovat.
Lukáš Kubec
O pokladních a víkendech
Zde člověk „A“ chce něco koupit o víkendu. Člověk „B“ to chce prodat - i o víkendu. A člověk „C“ to může prodávat - i o víkendu. Všichni mohou, chtějí, nemusejí. Jde o dobrovolná rozhodnutí jedinců, zda si vzájemně vyjdou vstříc. Kde je zde prostor pro zásah státu? Točí se země o víkendech jinak?
Lukáš Kubec
Příliš drahých 7 miliard
Stát se rozhodl za sedm miliard korun znárodnit „desítky tisíc“ pracovních míst. Aneb když to dělá jedinec, je to zločin. Když to dělá kolektiv, je to vládní podpůrný program.
Lukáš Kubec
Skončeme s nepřípustnou diskriminací!
Spousta lidí je schopna si před vás stoupit a tvrdě hájit názor, že diskriminace od státu je nepřípustná, stát by měl diskriminaci potírat všemi možnými prostředky v celé společnosti a tudíž je třeba i masivní přerozdělování třeba i pomocí progresivního zdanění, aby chudí nebyli diskriminovaní v přístupu ke vzdělání či dalšímu. Otázka zní: jak může někdo hájit tolik protikladů najednou?
Lukáš Kubec
Varování: zákaz kouření je útokem i na vaši osobnost
Je to pouze ten, kdo chce zakázat kouření, který tady někomu něco nutí, který se povyšuje nad ostatní, který se motá do dohody dvou cizích dospělých osob, který si neoprávněně uzurpuje právo říkat ostatním, kde a za jakých podmínek musí pracovat.
Lukáš Kubec
Internetová svoboda a Pirátští cenzoři
Čím je cenzura? Cenzura je přeci jinak řečeno kontrola obsahu médií, v tomto případě internetu. A co dělám ve chvíli, kdy zákonem zakazuji filtraci obsahu poskytovatelům připojení či zakazuji různou soukromou blokaci diskusí? Kontroluji obsah médií, cenzuruji.
Lukáš Kubec
Sociální pokrytectví
Ve chvíli, kdy mi na někom záleží, nepotřebuji popostrčení státu k tomu, abych mu pomohl. Když uvidím starého nemohoucího člověka, nepotřebuji stát, aby mi řekl, že mu mám pomoci – pustit ho sednout v MHD či mu třeba pomoci s taškou. Je to normální. Nevolám však po zákonu, který by to nařizoval.
Lukáš Kubec
Řidičák, ledviny a drogy - když nejde o spravedlnost
Prodával si trávu? Tak si zasloužíš být do konce života mrzákem! Neplatíš na děti? Tak si zasloužíš jezdit do konce života „sockou“!
Lukáš Kubec
Rasový motiv
Rasový motiv je především motiv, důsledek nějakého názoru, stejně jako jakýkoliv jiný motiv. Trestáme-li jej přísněji, nežli ostatní činy, trestáme názor, nikoliv čin. Trestejme všechny stejně. To je rovnost před zákonem a spravedlnost, kterou bychom snad měli všichni požadovat.
Lukáš Kubec
Proč potřebujeme nestátní školství?
Byrokratické systémy jsou postaveny na opakování starých postupů a na bránění se novinkám, zefektivňující veškeré procesy. Je-li současné státní vzdělávání přirozeně byrokratickou institucí, je to instituce, která již ze své podstaty musí být nepřítelem inovací a musí tak potlačovat jakoukoliv kreativitu. Jak kreativní jste při vstupu do státního školství a jak kreativní jste při vystoupení z něj?
Lukáš Kubec
O zdrojích, plýtvání a růstu
Růst je tak možný jen do té míry, do jaké je omezená lidská invence. To, co dnes nevnímáme jako možný zdroj, jako něco užitečného, může vypadat zcela jinak v očích budoucích lidí. Snažit se „přestat růst“, zamrznout v současném stavu, je pak ohromná facka těm, kteří budou žít třeba až za mnoho desítek let. Jen kvůli nám na tom budou hůře, než by mohli být.
Lukáš Kubec
Kondolence KLDR a zákony o výkladu historie
Bloger z iDnes.cz, František Matějka, podal trestní oznámení na předsedu KSČM, Vojtěcha Filipa, kvůli jeho kondolenci KLDR ke smrti Kim Čong-ila.
Lukáš Kubec
Zbytečný strach z eurozóny
Máme se čeho bát, neposkytneme-li půjčku ve výši 90 miliard Mezinárodnímu měnovému fondu pro pomoc eurozóně? Strach z eurozony a MMF není opodstatněný.
Lukáš Kubec
Radikální myšlenka dneška
Jaká je vlastně radikální myšlenka dneška v záplavě mainstreamového myšlení? V době, kdy se mluví o sociálním smíru, nutnosti kolektivního dozoru, se zdá, že intervencionistické myšlení se stalo hlavním proudem a skutečnými „radikály“ dneška nejsou socialisté a další. Ti jsou naopak součástí mainstreamu - ačkoliv si to mnohdy nechtějí připustit.
Lukáš Kubec
Otroci: jaké je vaše skóre?
Jak je to s „novodobými otroky“ v zemích třetího světa, kteří vyrobili například váš iPhone? Mnohdy jinak, než si různí moralisté myslí. Západ není pupíkem světa a stejnak za to může regulace.
Lukáš Kubec
Za povinné kouření!
Situace kolem kouření v českých restauracích je neúprosná a vyžaduje si rázné řešení. Přímo celospolečenskou solidární akci, která konečně zatočí s nešvarem, který se tak dlouho drží naší společnosti. S nešvarem, které nás všechny poškozuje. S ohavným, nevkusným a barbarským nekuřáctvím!
Lukáš Kubec
Ukradená společnost
Kdo hájí společnost: socialisté, nebo liberálové? Ačkoliv se to může kde komu zdát absurdní, největšími obránci společnosti jsou liberálové a libertariáni, ačkoliv se slova „společnost“ dnes štítí. Bohužel.
Lukáš Kubec
Sulík, Euroval a libertariánská politika
Euroval“ by schválen i na Slovensku. Rozpadla se kvůli tomu koalice a padla vláda. Richard Sulík, předseda SaS prý „zhatil šance reformní vlády“. Přejme si však více „Sulíků“ v politice: jde o jediné skutečné politiky, které máme. A může libertarián do politiky?
Lukáš Kubec
Tobinova daň a ČTK
Co všechno můžeme nalézt ve zprávě ČTK, kde se píše, že Evropská komise schválila daň s finančních transakcí? Více, než mnozí tuší. Když už čteme zprávy, vyplatí se nad nimi přemýšlet.
Lukáš Kubec
The Freeman: Společenská spolupráce
Ludwig von Mises pro své zřejmě největší dílo - knihu Lidské jednání - zvažoval i jiný název:Společenská spolupráce. Zamyslíme-li se nad tím, proč Mises zvažoval i onen druhý název, můžeme dojít k zajímavým závěrům a zjistit, proč libertariáni tak obtížně přesvědčují své okolí. Překlad článku Sheldona Richmana, editora magazínu The Freeman a autora knihy „Separating School and State: How to Liberate America’s Families“.
Lukáš Kubec
Romové a stát
Někdy je lepší nedělat nic. Bohužel, přesně tohoto se stát nedržel. Státní „pomoc“ Romům (a mnoha dalším „menšinám“) vedla k vytvoření zvráceného systému, jehož ovoce dnes sklízíme. Jsou to však právě Romové, kteří by měli bojovat proti státnímu vměšování do jejich záležitostí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 110
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1416x