Státní menšinový „glasshouse“
Pro ty, jenž mne neznají na začátek tohoto článku upřesním, že můj otec je rom, mezi romy jsem vyrostl. Znám jak ony „zneužívače sociálního systému“, tak i ty, jenž pracují či chtějí pracovat a žít „slušně“.
Co způsobí antidiskriminační zákon? Antidiskriminační zákon byl a je často obhajován tím, že pro členy menšin a zdravotně postižené zajistí rovné podmínky v přístupu ke vzdělání a práci.
Problém antidiskriminačního zákona je však ten, že ani jedno neumožňuje. Spíše naopak.
Když jsem zákon dočetl, první co mne napadlo bylo to, že tak vágně formulovaný zákon jsem dlouho nečetl. Hází se tam bez větší souvislosti a definice se slovy alá „užitek“, ačkoliv „užitek“ je de facto subjektivní záležitostí. Píše se tam o přiměřených a nepřiměřených nákladech, ačkoliv jejich výše je vždy individuální a obecné posouzení „přiměřenosti“ je často velmi obtížné, ne-li nemožné.
Antidiskriminační zákon přináší nový prvek nejistoty do vytváření pracovních míst. Co když ho nepřijmu a já se budu tahat po soudech kvůli diskriminaci, říkají si podnikatelé. Není důležitý výsledek případného soudního jednání, neboť i samotné soudní jednání je nákladem. A jejich případné pozdější uhrazení vždy reflektuje maximálně účetní položky, ne ty ekonomické. Ve výsledku je tak ještě samotné jednání nevýhodné.
Výsledek bude ten, že v místech, kde je větší pravděpodobnost toho, že se podnikateli o pracovní místo přihlásí člen menšiny či zdravotně postižený, přestanou vznikat nová pracovní místa. Bude jedno, jestli je onen rom či postižený odborník či ne. Kvůli samotné existenci antidiskriminačního zákona na to samozřejmě doplatí všichni v oblasti, nejen menšiny. Výsledek je ten, že antidiskriminační zákon jednoduše zamezí tvorbě nových pracovních míst.
Nejvíce na to samozřejmě doplatí ti romové, kteří jsou slušní a pracovat chtějí. Antidiskriminační zákon je jen dalším dílkem státního „glasshouse“ (skleníku) kolem menšin a všech — na první pohled sociálně znevýhodněných — skupin obyvatelstva.
Za prvé — stát svým antidiskriminačním zákonem vytváří ve společnosti ono uvědomění, že jsme zde my a oni, které je třeba „chránit“ proti diskriminaci. Základní princip, že nikdo nemůže být diskriminován na základě pohlaví, barvy pleti, zdravotního stavu apod. je již zakotven v ústavě. Ona zakotvenost v ústavě je ukázkou toho, že právo a zákony musí vycházet ze společensky uznaných morálních norem, že je zákony a právo nemohou vytvářet.
Američtí indiáni
Za druhé — problém s menšinami apod. již vyvstává z toho, že se je stát snaží chránit. Podobný problém byl (a asi stále je) u amerických indiánů. Vláda USA se rozhodla, že jako omluvu za příkoří z minulosti jim dá štědré sociální dávky, dá jim prostor k přirozenému životu. Výsledek byl ten, že nezaměstnanost mezi indiány byla obrovská, silně se rozšířil alkoholismus a návyky na další drogy, děti nechodili do škol a indiánské osady byli skanzenem třetího světa v USA.
Situace došla tak daleko, že jedna indiánská komunita požádala senát USA o to, aby jim ony sociální výpomoci přestaly být placeny. Dobrovolné se vzdali oněch „výhod“. Dnes indiáni z této komunity vlastní velkou IT společnost a vystavěli si pro sebe malebnou část předměstí jednoho města v USA. Jsou jak sociálně, tak finančně na výši. Říkají, že to, že se o ně stát přestal starat, bylo to nejlepší, co se jim kdy stalo.
Oblasti, jako například Chánov, Janov a další budou antidiskriminačním zákonem trpět. A ne, nebude to kvůli tomu, že se bude „romům ustupovat“ — naopak, nejvíce tím budou trpět právě romové, protože právě antidiskriminační zákon je to, co jim bude zabraňovat v dalším rozvoji a růstu.
Jak to, že „před antidiskriminačním zákonem“ romské oblasti „nevzrůstali“? Odpověď je jednoduchá — protože se je stát snažil chránit a pomáhat jim. Je to právě státní paternalismus, který likviduje motivace pro vzdělávání, pracovní zařazení a další. Ti, jenž skutečně chtějí pracovat a „žít normálně“ jsou výjimkou, která existuje navzdory tomuto paternalismu.
Antidiskriminační zákon neublíží „bílým“, jak říkají někteří, ale naopak — nejvíce ublíží právě těm, které má chránit. Stát kolem menšin staví skleník, kde společnost jako slunce vevnitř vytváří stále větší dusno. A přílišné dusno se chovaným uvnitř nemusí líbit — může jim až ublížit. Nehledě na to, že menšiny zbavuje nejsilnějšího motivačního prvku, nejsilnějšího prvku, který podněcuje vzdělávání a aktivitu — konkurence.
Článek vyšel původně na Devian.cz
Lukáš Kubec
O pokladních a víkendech
Zde člověk „A“ chce něco koupit o víkendu. Člověk „B“ to chce prodat - i o víkendu. A člověk „C“ to může prodávat - i o víkendu. Všichni mohou, chtějí, nemusejí. Jde o dobrovolná rozhodnutí jedinců, zda si vzájemně vyjdou vstříc. Kde je zde prostor pro zásah státu? Točí se země o víkendech jinak?
Lukáš Kubec
Příliš drahých 7 miliard
Stát se rozhodl za sedm miliard korun znárodnit „desítky tisíc“ pracovních míst. Aneb když to dělá jedinec, je to zločin. Když to dělá kolektiv, je to vládní podpůrný program.
Lukáš Kubec
Skončeme s nepřípustnou diskriminací!
Spousta lidí je schopna si před vás stoupit a tvrdě hájit názor, že diskriminace od státu je nepřípustná, stát by měl diskriminaci potírat všemi možnými prostředky v celé společnosti a tudíž je třeba i masivní přerozdělování třeba i pomocí progresivního zdanění, aby chudí nebyli diskriminovaní v přístupu ke vzdělání či dalšímu. Otázka zní: jak může někdo hájit tolik protikladů najednou?
Lukáš Kubec
Varování: zákaz kouření je útokem i na vaši osobnost
Je to pouze ten, kdo chce zakázat kouření, který tady někomu něco nutí, který se povyšuje nad ostatní, který se motá do dohody dvou cizích dospělých osob, který si neoprávněně uzurpuje právo říkat ostatním, kde a za jakých podmínek musí pracovat.
Lukáš Kubec
Internetová svoboda a Pirátští cenzoři
Čím je cenzura? Cenzura je přeci jinak řečeno kontrola obsahu médií, v tomto případě internetu. A co dělám ve chvíli, kdy zákonem zakazuji filtraci obsahu poskytovatelům připojení či zakazuji různou soukromou blokaci diskusí? Kontroluji obsah médií, cenzuruji.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Neapol zasáhlo zemětřesení o síle 3,9. Ohnisko se nacházelo na svahu sopky Vesuv
Oblast kolem sopky Vesuv nedaleko jihoitalské Neapole v sobotu ráno zasáhlo zemětřesení o síle 3,9....
Veřejnoprávní média by neměla mít zisk z reklamy, zní z Asociace komerčních televizí
Mediální manažerka Klára Brachtlová už rok stojí v čele Asociace komerčních televizí (AKTV). Tu...
Bystroň tvrdí, že balíčky od Ruska nedostal. Stěžuje si, že se stal obětí kampaně
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň se ohradil proti článku magazínu Der Spiegel,...
Kanada přispěje české iniciativě na dělostřeleckou munici. Přidá i na drony
Kanada poskytne další peníze na ukrajinskou výrobu dronů a na českou iniciativu, jejímž cílem je...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 110
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1416x